AKCE 2011

Vědecko – pracovní den Společnosti lékařů sociálního zabezpečení ČLS JEP leden 2011

V sobotu dne 29.1.2011 se ve velkém sále Lékařského domu ČLS JEP v Praze uskutečnil vědecko-pracovní den Společnosti lékařů sociálního zabezpečení ČLS JEP (dále SLSZ ČLS JEP), kterého se zúčastnilo 43 posudkových lékařů, z toho 17 nečlenů společnosti.

Dopolední program zahájil MUDr. Radomír Taláb, CSc., přednosta neurologické kliniky LF UK a FN Hradec Králové, přednáškou na téma „Současný stav diagnostiky a léčby roztroušené sklerózy (dále RS) a sociální aspekty“. Ve své přednášce se zabýval epidemiologií, klinickými formami, syndromy, diagnostikou, EDSS, léčbou, sociálními důsledky a klinickým zhodnocením tohoto onemocnění. RS je jednou ze závažných nemocí, kde se předpokládá významný vliv imunitního systému. V ČR je kolem 14 000 pacientů postižených různým stupněm tohoto onemocnění. Vzhledem k nákladovosti terapeutických přístupů ve formě DMDs (disease modifying drugs) = interferony beta a glatiramer acetátu - je léčba v ČR soustředěná do několika center, označovaných MS centra. MS centra jsou zaměřena na diagnostiku a léčbu demyelinizačních onemocnění CNS, především na RS mozkomíšní. V ČR je takových center celkem 15. RS je chronické autoimunitní onemocnění, které postihuje CNS (mozek i míchu). Cílovým antigenem je bílá hmota mozku a míchy. Zánětlivý proces, který poškozuje obaly nervových vláken (demyelinizace), je proces reverzibilní, kdy je šance ovlivnit průběh onemocnění. Přerušení axonů a jejich ztráta (neurodegenerace) je proces ireverzibilní. I RS má své terapeutické okno, které trvá prvních 5 – 7 let od včasné diagnózy, kdy můžeme terapeuticky zasáhnout a ovlivnit zánětlivý proces. MUDr. Taláb, CSc. dále ve své přednášce popsal jednotlivé klinické formy a jejich specifika. Informoval o nových možnostech diagnostiky. Zdůraznil zásadní význam časné léčby, který je jednoznačně potvrzený a aplikovaný v klinické praxi. Pacienti s RS žijí desítky let po stanovení dg. a tudíž vyžadují chronickou léčbu. Jsou stanovena indikační kritéria, léčebné protokoly pro léčbu akutní i chronickou, dále indikační kritéria DMDs. Prokázal se trvalý benefit této léčby. MUDr. Taláb, CSc. dále ve své přednášce poukázal na přístupy a principy léčby RS, zejména kdy začít – čím léčit - jak léčit a jak dlouho. Léčba akutní je léčba každé ataky. Léčba chronická je dlouhodobá, imunomodulační = DMDs s měřením účinnosti. V současné době se ukazují nové léčebné možnosti: moAb, cladribine, finglimod. Dále se léčba dělí na symptomatickou a léčbu reedukační (rhb, psychoterapie). Terapeutické rozhodování je založené na vývoji a stavu nemoci, na prognóze a dále na pacientově naději. Léčba by měla být optimální, tzn. aby byl benefit výraznější než riziko, se zohledněním mechanizmu účinku a specifické indikace. Všechno terapeutické úsilí směřuje k individualizaci léčby RS. Dále ve své přednášce vyjádřil MUDr. Taláb, CSc. svůj názor na posudková hlediska RS uvedená ve vyhlášce č. 359/2009 Sb., která není v této oblasti příliš zdařilá. Poukázal na skutečnost, že CT není dg. metodou pro RS, nemá senzitivitu ani specificitu pro zobrazení lézí bílé hmoty. Metodou volby je MRI. Doporučuje při hodnocení poklesu pracovní schopnosti více využívat individuálního přístupu, reflektujícího více predikujících faktorů, včetně EDSS. Nestačí zhodnotit jenom stav jednotlivých funkčních systémů. Stejné postižení pyramidového ve srovnání s mozečkovým systémem má rozdílný funkční dopad, který se odráží např. v soběstačnosti. Při hodnocení chůze je nutno vzít do úvahy i závažný nespecifický symptom, kterým je únava. K hodnocení pokročilosti RS se používá Kurtzkeho škála EDSS, která však není jediným kritériem pro hodnocení disability, poruchy funkce. Dále MUDr. Taláb, CSc. okomentoval procentní míry poklesu pracovní schopnosti uvedené u položky 6 kapitoly VI citované vyhlášky a je názoru, že by každou položku 6a až 6d uvedenou ve vyhlášce zvýšil o 10%. Na závěr své přednášky MUDr. Taláb, CSc. zdůraznil, že u pacienta s RS by měl být cíl klinický i posudkový vždy stejný, a to vytvořit podmínky pro optimální kvalitu života člověka s RS. Tato přednáška byla vysoce ohodnocena přítomnými účastníky a MUDr. Bojičová, předsedkyně SLSZ ČLS JEP, ji vyhodnotila jako jednu z nejlepších přednášek prezentovaných na VP dnech SLSZ za celé období jejich existence.

V dopoledním programu pokračovala Doc. MUDr. Věra Adámková, CSc., přednostka pracoviště preventivní kardiologie IKEM Praha, na téma „Úroveň sekundární prevence ICHS v České republice“. Ve své přednášce uvedla, že kardiovaskulární choroby jsou nejčastější příčinou úmrtí v ČR a z toho vyplývá nezbytnost provádění primární i sekundární prevence v ICHS. Zmínila se o doporučeních pro léčbu hypertenze, poruch metabolizmu tuků, chronické ICHS, DM a upozornila na rizikové faktory ICHS a jejich léčbu. Na základě svých zkušeností vyhodnotila sekundární prevenci v ICHS jako nedostatečnou. V sekundární prevenci je efektivně léčena arteriální hypertenze pouze u 47% mužů a 61% žen. Hodnoty cholesterolu (do 4,5 mmol/l) dosahuje pouze 9% mužů a 6,5% žen. Hodnoty doporučených hladin HDL cholesterolu dosahuje 2,2% mužů a 0,7% žen. Došlo k mírnému snížení počtu kouřených cigaret za den. Věk začínajících kuřáků je stále nízký, kolem 20 let. Není rozdíl v příjmu alkoholu v závislosti na ICHS. Efektivní léčba v sekundární prevenci není uspokojivá. Na závěr přednášky doc. MUDr. Adámkové, CSc. proběhla bohatá diskuse.

Dopolední program přednášek ukončila MUDr. Ljiljana Bojičová, předsedkyně SLSZ ČLS JEP, sdělením o výsledcích průzkumu prováděném belgickou pojišťovnou na téma „ Problémy komunikace mezi posudkovým lékařem a pojištěncem – zkušenosti z Belgie“. Originální přednáška byla přednesena na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích a protože z hlediska odborné problematiky se jevila tato přednáška zajímavá i pro naše posudkové lékaře, zprostředkovala MUDr. Bojičová toto sdělení i na VP den SLSZ ČLS JEP. Studie probíhala na základě vypracovaného dotazníku s otázkami, na které respondenti odpovídali podle svých zkušeností ze styku s belgickou pojišťovnou v Antwerpách. Z jednotlivých vyplněných dotazníků byly kvantifikovány výsledky a v závěru průzkumu byly vyjmenovány silné a slabé stránky procesu komunikace. Jako slabá místa byly vyhodnoceny následující skutečnosti: nedostatečná informace o způsobu a rozsahu posouzení v pozvánce, dlouhé čekání na posouzení v čekárně (více než 30 minut), anonymita posudkového lékaře, absence jasné informace o důvodu předvolání, absence klinického vyšetření, nedostatečné vysvětlení posudkového závěru, nedostatečné zdůvodnění ukončení PN, chybění doporučení při návratu do práce. Jako silné stránky uvedlo 61% respondentů jasné a úplné informace ve zvacím dopise, pokud se týká důvodu vyšetření a postupu při posuzování v nepřítomnosti (tak hodnotili zejména těžce nemocní, kteří se nemohli na kontrolu zdravotního stavu dostavit). 60% - 70% osob bylo spokojeno s přístupen posudkového lékaře (jeho zájmem, pozorností a ochotou naslouchat). Ve svém sdělení MUDr. Bojičová dále prezentovala výsledky průzkumu v oblasti spokojenosti respondentů podle pohlaví, věku a diagnózy. Ze závěru průzkumu vyplynula tato nápravná opatření: - jasné a kompletní informace v pozvánce, úprava způsobu zvaní - nutná identifikace posudkového lékaře při jednání - vysvětlení důvodu vyšetření - vysvětlení rozhodnutí - poučení a doporučení při návratu do práce - podrobné hodnocení průběhu, prognózy a stanovení lhůty pro další posouzení - povinnost zvát na jednání (při hodnocení neschopnosti k práci posuzovat v přítomnosti). Tyto závěry lze plně využít i při posuzovaní zdravotního stavu a pracovní schopnosti v podmínkách ČSSZ.

V odpoledních hodinách proběhla členská schůze SLSZ ČLS JEP, kterou vedla MUDr. Bojičová, předsedkyně SLSZ ČLS JEP. Hlavním bodem jednání byla příprava voleb a zvolení 3-členné volební komise. Do volební komise byli zvoleni: MUDr. Krygel Martin, MUDr. Elexhauserová Miluše, MUDr. Liška Miroslav. MUDr. Bojičová přednesla „Zprávu o činnosti“, v které informovala o stavu členské základny, o změnách ve výboru a o skutečnosti, že v současné době není revizní komise obsazena. Dále informovala o snížení členského příspěvku z 500.- Kč na 300.- Kč, které se podařilo docílit efektivním a velmi nízko nákladovým provozem činnosti výboru. MUDr. Kučera upřesnil technické provedení voleb, které se uskuteční jednokolově, korespondenčním způsobem v průběhu února 2011. V další části schůze přednesl MUDr. Bosák „Zprávu o hospodaření“. V roce 2010 bylo na členských příspěvcích vybráno 58.000.- Kč. Celkem na účtu společnosti je v současné době 253.676.- Kč. Po bohaté diskusi, týkající se zapojení co největšího počtu členů SLSZ do různých aktivit společnosti, byl upřesněn plán na nejbližší období. Na závěr jednání MUDr. Bojičová, předsedkyně SLSZ ČLS JEP, poděkovala členům výboru za přípravu lednového VP dne a všem členům za aktivní účast na odborném mítinku.

Zpracoval: Barbuš, Kučera

  





Vědecko pracovní den Společnosti lékařů sociálního zabezpečení ČLS JEP červen 2011

V sobotu dne 4.6.2011 se ve velkém sále Lékařského domu ČLS JEP v Praze uskutečnil další vědecko pracovní den Společnosti lékařů sociálního zabezpečení ČLS JEP (dále SLSZ ČLS JEP), kterého se zúčastnilo 18 posudkových lékařů, z toho 2 nečlenové společnosti.

Vědecko pracovní den byl zahájen MUDr. Ljiljanou Bojičovou, Ph.D., předsedkyní naší společnosti, která přivítala všechny účastníky jednání a upřesnila další program. Úvod dopoledního programu patřil členské schůzi, na které byly vyhlášené výsledky voleb do stálých orgánů společnosti. Do výboru SLSZ ČLS JEP byli zvoleni a s volbou vyslovili souhlas: MUDr. Bojičová Ljiljana, Ph.D. (48 hlasů), MUDr. Kučera Radomír (26 hlasů), MUDr. Barbuš Dušan (22 hlasů), MUDr. Vaňous František (9 hlasů) a MUDr. Hanušová Irena (5 hlasů). Do revizní komise společnosti byli zvoleni a s volbou vyslovili souhlas: MUDr. Čejková Marcelína (6 hlasů), MUDr. Löffelmann Ladislav (4 hlasy) a MUDr. Pokorná Růžena (3 hlasy).

Hlavním bodem našeho pracovního setkání byla diskuse k řešení problematiky nového posuzování stupně závislosti, které je v současné době připravováno Ministerstvem práce a sociálních věcí (dále MPSV) v rámci sociální reformy. V této souvislosti se na naši odbornou společnost jako na jednu ze dvou existujících odborných autorit v oblasti posudkového lékařství obrátilo MPSV se žádostí o spolupráci při vypracování nového návrhu pojetí obsahu základních životních potřeb a hodnocení jejich nezvládání. Úvodní vstup do diskuse provedl MUDr. Bc. Rostislav Čevela, ředitel odboru posudkové služby MPSV, svou přednáškou na téma: „Salutogenetické pojetí zdraví, paradigma posuzování zdravotního stavu“, v které popsal postupný vývoj definice zdraví dle WHO, poukázal na nejdůležitější determinanty zdraví, vysvětlil pojem salutogeneze a ozřejmil modely zdravotního postižení. Nové paradigma definuje disabilitu jako produkt interakce mezi charakteristikou jedince a charakteristikami prostředí. Paradigma disability akcentuje celkové fungování jedince v prostředí. V současné době se preferuje hodnocení kvality života dle ICF/MKF. Dle odborníků ICF/MKF neklasifikuje osoby, ale popisuje a klasifikuje disabilní situace každého člověka v řadě okolností vztahujících se ke zdraví. V novém pojetí posuzování stupně závislosti, které se předpokládá od 1.1.2012, dochází k agregaci stávajících úkonů péče o vlastní osobu a soběstačnosti do 10 základních životních potřeb dle ICF/MKF.

Jedná se o tyto základní životní potřeby: a) mobilita – kapitola 4, pohyblivost, chůze, kódy d 450,460 b) orientace – kap. 1, učení a aplikace znalostí, kódy d 110-129 c) komunikace – kap. 3, komunikace, kódy d 310-360 d) stravování – kap. 5, péče o sebe, jídlo a pití, kódy d 550-560 e) oblékání a obouvání - kap. 5, péče o sebe, kód d 540 f) tělesná hygiena – kap. 5, péče o sebe, kódy d 510-520 g) výkon fyziologické potřeby – kap. 5, péče o sebe, kód d 530 h) péče o zdraví – kap. 5, péče o sebe, kód d 570, kap. 2, všeobecné úkoly, kód d 230 i) osobní aktivity - kap. 8, hlavní oblasti života, kód d 810, kap. 9, život komunitní a občanský, kódy d 910, 920 j) péče o domácnost - kap. 6, život v domácnosti, kódy d 630, 640.

Dle nového posuzování stupně závislosti se osoba do 18 let věku bude považovat za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve
- stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu DNZS nebude schopna zvládat tři základní životní potřeby;
- stupni II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu DNZS nebude schopna zvládat čtyři nebo pět základních životních potřeb;
- stupni III (těžká závislost) jestliže z důvodu DNZS nebude schopna zvládat šest nebo sedm základních životních potřeb;
- stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu DNZS nebude schopna zvládat osm nebo devět základních životních potřeb,
a bude vyžadovat každodenní mimořádnou péči jiné fyzické osoby.

Osoba starší 18 let věku se bude považovat za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve
- stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu DNZS nebude schopna zvládat tři nebo čtyři základní životní potřeby;
- stupni II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu DNZS nebude schopna zvládat pět nebo šest základních životních potřeb;
- stupni III (těžká závislost), jestliže z důvodu DNZS nebude schopna zvládat sedm nebo osm základních životních potřeb;
- stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu DNZS nebude schopna zvládat devět nebo deset základních životních potřeb,
a bude vyžadovat každodenní pomoc, dohled nebo péči jiné fyzické osoby.

V závěru své přednášky se MUDr. Bc. Čevela zmínil o zásadách nového posuzování stupně závislosti a rozdílech oproti stávajícímu posuzování, poukázal na nutnost průkazu příčinné souvislosti mezi poruchou funkčních schopností z důvodu DNZS a pozbytím schopnosti zvládat základní životní potřebu a upozornil na potřebu hodnocení funkční schopnosti s využíváním zachovaných potenciálů a běžně dostupných pomůcek.

K uvedené problematice proběhla bohatá diskuse se závěrem, že návrh připravované vyhlášky MPSV k posuzování stupně závislosti je příliš obecný a nevytváří pro posudkové lékaře optimální prostor pro jednotné a objektivní posouzení zdravotního stavu. Diskutující byli toho názoru, že prováděcí vyhláška k posuzování závislosti by měla mít obdobné parametry jako vyhláška k posuzování invalidity. Účastníci pracovního jednání využili přítomnosti ředitele odboru posudkové služby MPSV i k diskusi na jiná závažná témata, která se týkala dalšího rozvoje a koncepce posudkového lékařství, řešení personálního doplňování posudkových lékařů a jejich finančního ohodnocení.

Po skončení široké diskuse MUDr. Bojičová, Ph.D., předsedkyně SLSZ ČLS JEP, přislíbila řediteli odboru posudkové služby MPSV, že se naše společnost písemně vyjádří k jeho požadavku na participaci při konkretizaci a rozpracování věcného a právního řešení nového posuzování stupně závislosti. Na závěr poděkovala členům výboru za přípravu dnešního vědecko pracovního dne a všem členům za aktivní účast na odborném mítinku.

Zpracoval: Barbuš, Kučera



Vědecko pracovní den Společnosti lékařů sociálního zabezpečení ČLS JEP říjen 2011

V sobotu dne 15.10.2011 se ve velkém sále Lékařského domu ČLS JEP v Praze uskutečnil již třetí letošní vědecko pracovní den Společnosti lékařů sociálního zabezpečení ČLS JEP (dále SLSZ ČLS JEP), kterého se zúčastnilo 43 posudkových lékařů.

Vědecko pracovní den byl zahájen MUDr. Ljiljanou Bojičovou, Ph.D., předsedkyní naší společnosti, která přivítala všechny účastníky jednání a upřesnila další program.

V první přednášce na téma „Nové trendy v léčbě očních onemocnění“ seznámila Doc. MUDr. Zuzana Hlinomazová z oční kliniky LF MU Brno a FN Brno, pracoviště Bohunice, účastníky jednání s nejnovějšími pohledy na nejčastější onemocnění oka. Jedná se o sy suchého oka, rohovková onemocnění, kataraktu, glaukom, diabetickou retinopatii, věkem podmíněnou makulární degeneraci a refrakční vady. V úvodu zopakovala fyziologii oka jako „tykadla mozku“ a funkci místa nejostřejšího vidění. Mezi nejčastější onemocnění rohovky patří infekce rohovky, rohovkové dystrofie, ektazie rohovky (keratokonus) a systémová onemocnění související s onemocněním rohovky (autoimunitní onemocnění). Jakékoliv onemocnění na rohovce může způsobit vážnou poruchu vidění, protože může změnit zakřivení rohovky a tím posunout visus pacienta do oblasti, kterou nelze korigovat ani brýlemi. Tato část přednášky byla doplněna filmovými záběry z provádění transplantace rohovky. Mezi nejčastější oční operace patří operace šedého zákalu. V ČR se jich provede kolem 80 000 ročně. Glaukom patří mezi chronické multifaktoriální onemocnění, které závisí na cévní složce. Glaukom otevřeného uhlu vede často k trvalé slepotě, protože pacienta nic nebolí, o nemoci neví a postupně zaniknou všechna nervová vlákna. Glaukom uzavřeného oka je doprovázen akutními záchvaty a pacient se dostaví včas na oční ambulanci. Doc. MUDr. Hlinomazová se dále zmínila o nových vyšetřovacích metodách makuly při glaukomu. Jedná se o OCT – optickou koherentní tomografii, který na bázi laserového paprsku snímá jednotlivé vrstvy a je schopna přesně zobrazit prohlubeň makuly (analýzu terče) a jednotlivé vrstvy vláken. Další je HRT – Heidelberská retinální tomografie pracující na podobném principu, snímá však jiné parametry a je schopna v 3D zobrazení detailně posoudit papilu zrakového nervu. Pak referovala o GDx – analyzátoru vrstvy nervových vláken. Tato zobrazovací počítačová metoda slouží k časné diagnóze glaukomu a sledování jeho průběhu. Pomocí laserové skenovací polarimetrie je měřena tloušťka nervových vláken sítnice. Diabetická retinopatie (dále DR) patří mezí pozdní komplikace DM. Dnes se ví, že pokud bude cukrovka dobře kompenzovaná, k DR nedojde. DR je nejčastější příčinou slepoty ve vyspělých zemích v populaci nad 65 let. Nejvyšší riziko slepoty je u DM I. typu mezi 30. – 40. rokem, u DM II. typu kolem 60 let. DM má 6,4% populace, z toho 25% má DR a z toho 5% má proliferativní DR. Přednášející informovala o novém rozdělení DR (nejpoužívanější v zahraničí). Jedná se o zjednodušenou škálu dělení DR podle Early Treatment Diabetic Retinopathy Study – ETDRS.  Podle něho se DR dělí na neproliferativní DR, proliferativní DR a diabetickou makulopatii. Každý stupeň DR může, ale nemusí být doprovázen diabetickou makulopatií. U DR se v jedná o angiopatii se změnami v místě nejostřejšího vidění. Na závěr této části přednášky byly promítnuty ukázky z operačního řešení. Věkem podmíněná makulární degenerace (dále VPMD) je oční onemocnění, které je nejčastější příčinou praktické slepoty v rozvinutých zemích u lidí starších 55 let. Dříve (před 20 lety) se označovala jako sklerotická retinopatie. Jedná se o multifaktoriální onemocnění, na kterém se podílí kombinace genetických faktorů a vlivů zevního prostředí. VPMD s glaukomem a DR jsou nejčastějšími onemocněními vedoucími k slepotě v našem podnebném pásmu. U VPMD nedojde k totální slepotě, ale pouze k praktické slepotě (ne vždy, ne u každého, vždy ale postižený ztrácí schopnost čtení). Rozlišujeme 2 formy VPMD. Suchá forma (atrofická) postihuje 85 – 90% případů. Dochází k pozvolnému poklesu vidění na podkladě atrofie smyslových a pigmentových buněk sítnice. Vlhká forma (exudativní) postihuje 10 – 15% případů VPMD. Při ní dochází k náhlému poklesu vidění, dochází k tvorbě neovaskulární subretinální membrány, která neumožňuje výživu světločivých elementů a tím dochází k edému a krvácení (až k těžkému hemoftalmu nebo velkému subretinálnímu krvácení). Subretinální krvácení zatím neumíme operovat. Mezi klinické projevy VPMD patří: zhoršení vidění na blízko, vypadávání a deformace písmen při čtení (pacient hledá vhodný úhel pohledu na text), u pokročilých forem je centrální vidění sníženo na počítání prstů před okem, pacienti upadají do depresí až v 30% případů (nemůže číst), zvětšovací pomůcky jen částečně kompenzují ztrátu zraku, periferní vidění zůstává zachováno, často bývá postižení sluchu. Periferní vidění zabezpečují tyčinky (VPMD postihuje čípky), pacient vidí pouze černobíle, za šera celkem dobře. Nemá centrální vidění, nemůže číst.  V poslední části přednášky se paní docentka věnovala refrakčním vadám. Astigmatizmus se zpravuje cylindrickými skly, krátkozrakost laserovými operacemi, kterými lze odstranit 3 – 6 D. U vyšších krátkozrakostí se používá Lasik – laserujeme pod lamelou. Refrakční operace mají svá rizika, po laserování může dojít ke keratokonu a keratoplastice. I u těchto operací se musí postupovat velmi opatrně. Po přednášce proběhla bohatá diskuse. Posluchači velmi kladně hodnotili zejména animaci funkčních změn vidění při jednotlivých onemocněních oka.

Ve druhé přednášce prezentovala MUDr. Alena Zvoníková, z odboru posudkové služby MPSV, nový způsob posuzování zdravotního stavu v kontextu sociální reformy. V úvodu informovala o základních legislativních změnách, týkajících se LPS, které budou účinné od 1.1.2012. Dojde k převedení agendy nepojistných systémů na Úřad práce ČR (dále ÚP ČR). Odvolacím orgánem v této agendě bude MPSV (již jím nebude krajský úřad). Na ÚP ČR bude zřízeno jednotné výplatní místo, na kterém budou dávky vypláceny bezhotovostně. V rámci sociální reformy 2011 bylo řešeno nové posuzování stupňů závislosti (dále SZ), zachování čtyřstupňového systému příspěvků na péči (dále PnP), zpřehlednění posudkově rozhodných skutečností a posuzování, agregace úkonů péče o vlastní osobu a soběstačnosti do vyšších celků – 10 základních životních potřeb (dále ZŽP), ucelenost přístupu – hodnocení funkčních schopností, aktivit a participací dle MKF/ICF, opora v ADL (Activities of Daily Living), víceúčelové využití posudku (dávka mobility pro zdravotně postižené) – snížení množství každoročně podávaných posudků, kontinuita posuzování SZ a dávkového řešení včetně mimořádných výhod, dále snížení administrativní náročnosti posudku. Výše přijatá řešení v rámci sociální reformy 2011 budou přínosem i pro klienty. Půjde zejména o zefektivnění a zkvalitnění systému pro klienty, snížení administrativní zátěže, snížení počtu potřebných vyšetření, snížení potřeby počtu podávaných posudků, více účelové využití posudku o SZ i pro dávky mobility, zachování sociálních jistot. Nedojde k „přeposuzování“ SZ stávajících poživatelů PnP ani mimořádných výhod (dále MV). V novém pojetí posuzování stupně závislosti, které se předpokládá od 1.1.2012, dochází k agregaci stávajících úkonů péče o vlastní osobu a soběstačnosti do 10 ZŽP dle ICF/MKF. Přitom dochází k využití ADL jako komprimované formy MKF/ICF. Základní životní potřeby dle MKF/ICF – Aktivity a participace a) mobilita – kapitola 4, pohyblivost, chůze, kódy d 450,460 b) orientace – kap. 1, učení a aplikace znalostí, kódy d 110-129 c) komunikace – kap. 3, komunikace, kódy d 310-360 d) stravování – kap. 5, péče o sebe, jídlo a pití, kódy d 550-560 e) oblékání a obouvání - kap. 5, péče o sebe, kód d 540 f) tělesná hygiena – kap. 5, péče o sebe, kódy d 510-520 g) výkon fyziologické potřeby – kap. 5, péče o sebe, kód d 530 h) péče o zdraví – kap. 5, péče o sebe, kód d 570, kap. 2, všeobecné úkoly, kód d 230 i) osobní aktivity - kap. 8, hlavní oblasti života, kód d 810, kap. 9, život komunitní a občanský, kódy d 910, 920 j) péče o domácnost - kap. 6, život v domácnosti, kódy d 630, 640. Nový způsob posuzování SZ od 1.1.2012 předpokládá zachování sociálního šetření dle WHO – DAS, zjištění potřeb fyzické osoby, zjištění zdravotního stavu u OL, možnost odborného lékařského vyšetření ve zdravotnickém zařízení, možnost zapůjčení zdravotnické dokumentace u OL, provedení vlastního vyšetření posuzujícím lékařem. Prvořadým úkolem bude zjištění DNZS – stav, který podle poznatků lékařské vědy trvá nebo má trvat déle než 1 rok a který omezuje funkční schopnosti nutné pro zvládání ZŽP. Mezi principy nového posuzování SZ patří: vyhodnocení funkčního dopadu DNZS na schopnost zvládat ZŽP, princip příčinné souvislosti DNZS a SZ, princip přijatelného standardu, princip hodnocení funkčních schopností s facilitujícími prostředky. Péče o domácnost se neposuzuje u osob do 18 let věku, péče o zdraví se posuzuje ve vztahu k vlastnímu zdravotnímu postižení a režimu stanoveném ošetřujícím lékařem. Dále mezi principy nového posuzování SZ patří princip mimořádné péče (děti 1 – 18 let) + porovnání rozsahu, intenzity a náročnosti péče + nepřihlížení k potřebě péče, která vyplývá věku a stupně biopsychosociáního vývoje dítěte. Zůstává zachováno posuzování dvou věkových skupin, skupiny 1 – 18 let věku, skupina nad 18 let a čtyři stupně závislosti. Dle nového posuzování SZ se osoba do 18 let věku bude považovat za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu DNZS nebude schopna zvládat tři základní životní potřeby; stupni II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu DNZS nebude schopna zvládat čtyři nebo pět základních životních potřeb; stupni III (těžká závislost) jestliže z důvodu DNZS nebude schopna zvládat šest nebo sedm základních životních potřeb; stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu DNZS nebude schopna zvládat osm nebo devět základních životních potřeb, a vyžaduje proto každodenní mimořádnou péči jiné fyzické osoby.

Osoba starší 18 let věku se bude považovat za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu DNZS nebude schopna zvládat tři nebo čtyři základní životní potřeby; stupni II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu DNZS nebude schopna zvládat pět nebo šest základních životních potřeb; stupni III (těžká závislost), jestliže z důvodu DNZS nebude schopna zvládat sedm nebo osm základních životních potřeb; stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu DNZS nebude schopna zvládat devět nebo deset základních životních potřeb, a vyžaduje každodenní pomoc, dohled nebo péči jiné fyzické osoby.

Přednášející dále účastníky jednání seznámila s pracovním návrhem vyhlášky (novela vyhlášky č. 505/2006 Sb.), kterou se stanoví bližší vymezení schopností zvládat ZŽP a způsob jejich hodnocení. MUDr. Zvoníková upřesnila zásady posuzování jednotlivých aktivit uvedených v základních životních potřebách. Dále informovala o návrhu zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením (dále ZP), podle kterého bude prováděno poskytování peněžitých dávek osobám se ZP ke zmírnění sociálních důsledků jejich zdravotních postižení a k podpoře jejich sociálního začlenění. Bude se jednat o dva příspěvky, a to příspěvek na mobilitu a příspěvek na zvláštní pomůcku. V závěru přednášky informovala o posuzování SZ pro tyto účely včetně řízení o průkazu osoby se zdravotním postižením. K uvedené problematice proběhla bohatá diskuse.

Na závěr jednání MUDr. Bojičová, Ph.D., předsedkyně SLSZ ČLS JEP, poděkovala členům výboru za přípravu dnešního vědecko pracovního dne, všem členům za aktivní účast na odborném mítinku a popřála všem přítomným příjemné prožití vánočních svátků a vše nejlepší v roce 2012.

Zpracoval: Barbuš